Jo, jo..., ale uhlídat jej že?
A zase pozor. Mnohá literatura nás nabádá k pozitivnímu myšlení, jednání. Pozitivní myšlení je naše soukromá záležitost a sami si v sobě musíme přebrat, které myšlenky nám škodí a které prospívají a těm prospěsným se více věnovat. Na těch "neviditelných a nezměřitelných úrovních", už totiž svými myšlenkami tvoříme svůj život, který se promítne v hmotném, změřitelném.
Některá literatura má být takovým receptem. Ale pozor na brak. Může nás nabádat v rámci nějakého pozitivního myšlení pouze k pozitivnímu jednání s cílem podmanit si druhé "druh manipulace", což už někdy hraničí s etikou. Mnipulovat druhými prostě není nic pozitivního.
Jako příklad uvádím někde čtenou větu: Úsměvem od ocha k uchu zakryjete to, že vám jde o peníze, zahrnete onoho chudáka spoustou sladkých slov a činů, jen aby se stal poddajným terčem vašich osobních záměrů.
To už zní nebezpečně. Většinou takto jednající "pozitivně jednající" lidé jsou sami terčem "vyšších zájmů". Snaží se zmanipulovat, protože sami jsou manipulováni. A jsou manipulováni, protože nejsou kreativní. Vrací jen to, co je na nich pácháno. Je to opět to nebezpečné nekonečno. Tuhle situaci, pokud se v ní někdo z nás ocitne vnímám, jako přitahování lepkavým slizem, že kterého se velmi těžko vyprošťujeme.
Lepí se pořádně dlouho. Věci a události můžeme nazývat různě. Máme na to právo. Někteří mluví o tvz. karmických svazcích. Vzniká v osmičce nekonečna vazba, kterou stále řešíme. Čím těchto vazeb méně, tím méně důvodů k řešení, tím snadnější život.